|
Od rozcestí (1) značených
turistických cest v Jetřichovicích poblíž restaurace Praha jdeme po
žluté turistické značce vedlejší silničkou k dětské ozdravovně
(společně s červenou a zelenou značkou), u kiosku a parkoviště se
dáme pohodlnou cestou vpravo do Haťového dolu. Za oplocením areálu
uhneme na neznačenou pěšinu, která stoupá ke zbytkům hradu
Falkenštejna (2) na nejjižnějším pískovcovém suku (303 m) v masívu
Havraní skály.
Hrad vznikl zřejmě již koncem 13.
století na ostrahu České stezky do Lužice. Vlastní cesta na
vrcholové skalisko vyžaduje opatrnost. Vrcholová skála je rozdělena
rozsedlinou, tou také vede přístup na hrad po ošlapaných
nezajištěných schodech. Z hradu se dochovaly jen prostory vytesané
ve skále. Hlavní je síň, kdysi zastropená a dnes otevřená, s okenním
výklenkem na severní straně. Hned vedle síně je kaple se zaobleným
kněžištěm a kamenným oltářem. Nad síní stál zřejmě hradní palác.
Falkenštejn neměl vlastní studnu, voda se zachycovala v cisterně,
která je zčásti zasypaná. Z vrcholu skály se otvírá nádherný výhled
na Havraní skálu, na Růžovský vrch i na vzdálenější Děčínský
Sněžník.
Z hradu se vracíme stejnou cestou a
pak po žluté značce vystoupíme na hřebenové rozcestí (3) pod Suchým
vrchem.
Z rozcestí se pustíme po modré
turistické značce vpravo - zleva obcházíme Suchý vrch (481m), míjíme
odbočku široké lesní cesty ke skalní skupině Na valech a po úbočí
Křížového vrchu (408m) scházíme otevřeným terénem kolem pramene vody
do Rynartic. Mezi rázovitými chalupami se dostaneme na silnici, po
ní pokračujeme vpravo. Místní atrakcí je tzv. Trpasličí jeskyně (4)
vpravo nad silnicí směrem na Jetřichovice. Místní lidový umělec
Ernest Wahr tu roku 1833 ve skále vytesal reliéfy a sošky trpaslíků.
Od silnice sem vedou schody. My můžeme přijít shora - za Rynarticemi
uhneme vpravo po okraji lesa a pěšinou sestoupíme ke zmíněným
skalním výklenkům. Po silnici se pak vrátíme směrem k Rynarticím
(nebo si výlet zkrátíme a jdeme rovnou do Jetřichovic) do míst, kde
silnici opouští modrá turistická značka. Po ní se dáme vpravo na
louku a prudce sestoupíme do Pavlina údolí. Vyhledávaný skalnatý důl
je nejhezčí částí 21,8 km dlouhého toku Chřibské Kamenice. Ta se
klikatí mezi pískovcovými skalami, až se údolí rozšíří poblíž
Grieslova mlýna (bývalá níťárna), kde je koupaliště a tábořiště.
My přicházíme do míst, kde Chřibská
Kamenice přibírá vody Studeného potoka. Pokračujeme po červené
turistické značce, vedoucí střídavě po obou březích. Romantické
putování vede ke koupališti a pak po silnici do Jetřichovic.
|
